|
|
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tzv. batismem jako specifickým druhem společenského řádu realizovaného na formátu tzv. firemního města. Batismus se vyznačuje druhem politické moci sui generis, která primárně vyplývá z ekonomické síly firmy Baťa, jež podstatnou část své moci ve smyslu politickém realizuje především v rámci města Zlína. Při zkoumání batismu se zaštiťujeme termínem kapitalistický paternalismus, který jednak popisuje specifika vlády kapitalisty-paternalisty nad uzavřenou lokalitou vlastního firemního města (de George, Salt aj.), v dalším historickém běhu ale také specifika jeho vlády nad širším prostorem (Ford). Jestliže zkoumáme batismus prizmatem politologickým, soustřeďujeme se především na definici jeho mocenských struktur a jeho typu moci jako takovému. Pro tyto účely se teoreticky opíráme o koncepty Michela Foucaulta, kterými jsou disciplinární moc a model tzv. Panoptikonu. Vedle toho v práci poskytujeme definování batismu z hlediska pojmů ideologie a utopie. Smyslem naší práce je popsat a vysvětlit (zdánlivý) paradox, kdy je politický program batismu průběžně legitimizován demokratickou metodou, přestože jeho jednání se všeobecně vyznačuje nedemokratickými rysy.
|
|
|
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu specifického urbánního politického režimu města Zlína mezi lety 1923 a 1938. V meziválečném období byl Zlín ovládán jediným aktérem - obuvní společností Baťa. Tato společnost ve městě držela dominantní ekonomickou pozici a vytvářela vlastní kandidátní listinu složenou z firemních manažerů vítězících v obecních volbách. Město Zlín se tak stalo příkladem specifického fenoménu kapitalistického paternalismu (náš vlastní termín) realizovaného na ploše tzv. firemního města. V naší studii poskytujeme základní historický přehled týkající se výše zmíněných termínů. Dále prozkoumáme jednotlivé aspekty Baťovy vlády nad Zlínem, jako jsou faktory kulturní, ekonomické nebo zaměstnanostní politiky. Po zmapování všech podstatných rysů se pokusíme vytvořit celkový obraz Baťova režimu, který srovnáme s dobově se prosazujícími politickými systémy. Baťův zlínský režim, tzv. batismus, vykazoval silné modernistické a emancipační efekty ovlivňující své účastníky. Současně tyto účastníky formoval a manipuloval jimi bez toho, aby se "Baťovi lidé" těmto krokům očekávaně vzpírali. Vzhledem k tomu se hodláme prozkoumat specifické mocenské vztahy uvnitř Baťovy vlády a popsat režimní chování a jeho recepci ve zlínské společnosti meziválečné éry.
|
|
|
Portugalský režim Estado Novo
Horčičková, Lucie ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Ve své bakalářské práci "Portugalský režim Estado Novo" se zabývám vývojem Portugalské imperiální říše od vzniku první republiky v roce 1910 až do pádu režimu v roce 1974. Ve své práci budu analyzovat režim Estado Novo, definovat jeho charakteristiky, instituce a základní principy. Z metodologického hlediska se bude jednat o jednopřípadovou studii (tzv. vnitřní neboli konfigurativně-idiografickou studii, intrinsic study) nedemokratického režimu. Kromě analytického postupu budu používat i komparaci s jinými podobnými systémy. V první části své práce se věnuji první portugalské republice, která vznikla v roce 1910. Sociální a ekonomické problémy vedly k vojenskému převratu v roce 1926. Během období vojenské diktatury se ministrem financí stal António de Oliveira Salazar, který byl v roce 1932 jmenován ministerským předsedou. António Salazar zavedl ústavou 1933 autoritářský režim tzv. Nový stát (Estado Novo). V druhé části budu zabývat analýzou systému, rozdělením moci dle ústavy a dle reality, jeho ideologií jeho hlavními pilíři (církví, armádou, tajnou policií a korporativismem). Ve třetí části se budu zabývat postojem Portugalska k důležitým historickým událostem například ke španělské občanské válce či k druhé světové válce. Dále se budu věnovat zahraničním vztahům Portugalska a Československa během celého...
|
|
|
Španělský hospodářský zázrak na příkladu cestovního ruchu
Jozífková, Tereza ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o tzv. španělském hospodářském zázraku. Jedná se o rozsáhlé hospodářské změny nastartované v šedesátých letech 20. století ve Španělsku. Práce nabízí politický kontext diktatury Franciska Franka (1939-1975) a přehled hospodářského vývoje před a během fenoménu, důraz však klade na tzv. hospodářský zázrak. Ekonomický boom ilustruje na příkladu cestovního ruchu. Věnuje se popisu rozvoje turismu a propojení s tzv. hospodářským zázrakem.
|
|
|
NIRA JAKO KONCEPČNÍ OMYL. PŘÍČINY SELHÁNÍ KORPORATIVISTICKÉHO PROJEKTU
Máslo, Lukáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V této práci analyzuji příčiny neúspěchu ozdravného programu vycházejícího ze Zákona o národní průmyslové obnově (NIRA), jehož implementaci zajišťoval Národní úřad pro obnovu (NRA). Zkoumám nejprve ideové kořeny zákona a myšlenkové směry, které se do něj promítly. Následně se věnuji obsahu, procesu vytváření a schvalování kodexů poctivé konkurence a skutečnostem, které je determinovaly. V další části podrobně rozebírám procedury vynucování kodexů a zajišťování jejich dodržování, včetně peripetií, kterými tyto procedury prošly. Pochopení těchto procedur totiž považuji na nezbytné pro porozumění rostoucího odporu části podnikatelů vůči NRA. V posledních dvou kapitolách se věnuji vlastním příčinám krachu NRA. Tyto příčiny dělím na ty, které podle mého soudu přímo nevyplývaly z koncepce NIRA a které se mohly projevit při implementaci jakéhokoli jiného programu. A dále na příčiny, které přímo vyplývaly ze samotné podstaty legislativy. Ty pak ještě rozděluji na příčiny (defekty) vyplývající z NIRA pouze vlivem konkrétních historických okolností času a místa a na příčiny krachu vyplývající z koncepce zákona nutně, bez ohledu na okolnosti. Mou ústřední myšlenkou, v jejíž prospěch předkládám v této práci argumenty, je, že NIRA by býval musel skončit neúspěchem, právě díky inherentním problémům, které obsahoval, i kdyby nebylo rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Schechter. V souladu s Misesovou ideou o nutné nestabilitě jakéhokoli intervencionistického modelu vyslovuji hypotézu, že NIRA měl před sebou pouze dvě cesty. Jedna vedla k návratu ke stavu před přijetím zákona, druhá cesta vedla ve směru centrálního plánování, ať už v jakékoli podobě, které jediné mohlo, ačkoli jen krátkodobě, řešit problémy vyplývající z absentující meziodvětvové koordinace ve stavu fragmentace tržního řádu.
|
|
|
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
|
host ::
RSS.